|
|
Posouzení dynamiky růstu a šíření jmelí bílého (Viscum album) na vybrané lokalitě
Horký, Jan
Tato práce se věnuje dynamice růstu a šíření jmelí bílého (Viscum album) v takzvané „Rybářské aleji“ v Přerově v letech 2021 a 2022. Výzkum zachycuje stupně napadení jmelí a základní charakteristiku stromů a zkoumá jejich vzájemné vztahy. Sleduje i vztah růstu jmelí a klimatických veličin a mapuje způsoby odstraňování jmelí v Česku. Ve sledovaném období došlo ke zvýšení intenzity napadení jmelím u 22% stromů. Výška a obvod stromu mají vliv na stupeň napadení, vliv stáří a zdravotního stavu stromu byl méně významný. Práce prokázala mírnou korelaci mezi minimálními teplotami v prvním čtvrtletí roku a růstem jmelí. Veřejná správa se odstraňování jmelí věnuje zejména v Moravskoslezském a Zlínském kraji, kdy je nejrozšířenější metodou ořez či kácení stromů. Chemické ošetřování se v praxi začíná využívat postupně.
|
|
|
Dynamika růstu buku lesního (Fagus sylvatica L.) ve smíšeném lese a monokultuře ve Východních Karpatech
Vyčítalová, Hana
Práce je zaměřena na pozorování rozdílu dynamiky růstu buku lesního (Fagus sylvatica L.) v monokulturách a v porostech s přimíšením jehličnatých dřevin smrku ztepilého (Picea abies L.) a/nebo jedle bělokoré (Abies alba Mill.) v oblasti Východních Karpat. Měření přírůstu a půdní vlhkosti pomocí bodových dendrometrů a senzorů půdní vlhkosti probíhalo v blízkosti obce Râșca v regionu Suceava. Mimo vegetační sezonu zde byly také pořízeny hemisferiské („fish-eye“) snímky pro vyhodnocení canopy openness. Pro statistické vyhodnocení dat byly využity smíšené modely. V práci nebyl prokázán jednoznačný negativní vliv zvyšování procenta jehličnatých dřevin v porostu na přírůst ani na maximální rychlost růstu buku, což svědčí o jeho silné kompetiční schopnosti na stanovištích s příznivými podmínkami. Byl však prokázán negativní vliv vyššího zastoupení jehličnatých dřevin na dostupnost vody v půdě, pravděpodobně z důvodu vyšší intercepce, což naznačuje možné problémy při pěstování buku s vysokým přimíšením jehličnatých dřevin na suchem ohrožených lokalitách. Rychlost růstu byla nejvyšší na přelomu června a července, což odkazuje na závislost dynamiky růstu buku na slunečním cyklu a vypovídá o tom, že největší efekt na snížení přírůstu může mít sucho právě v období kolem letního slunovratu. Na základě získaných výsledků lze doporučit pěstování buku pouze s malou příměsí jehličnatých dřevin, a preferovat spíše přimíšení ostatních listnatých dřevin pro snížení intercepce porostu.
|
|
|
Vliv smíšení porostu na dynamiku růstu borovice lesní (Pinus sylvestris L.) ve Finsku
Vyčítalová, Hana
Smíšené porosty vynikají svou druhovou bohatostí a teoreticky mají lepší předpoklad pro vyrovnání se s disturbancemi než monokultury. Na druhou stranu v nich panuje mezidruhová konkurence, která může mít za následek utlačování jednotlivých druhů v ekosystému. Pro přiblížení vlivu smíšení porostu na přírůst borovice lesní (Pinus sylvestris L.) bylo v provincii Severní Karélie (Finsko) vybráno celkem 12 výzkumných ploch. Byly pozorovány objemové změny kmene a reakce na stres suchem během vegetační sezóny 2018 u jedinců v monokulturách a s přimíšením jednoho nebo obou z druhů smrk ztepilý (Picea abies L.) a bříza bělokorá (Betula pendula Roth.). Měření objemových změn probíhalo pomocí bodových dendrometrů instalovaných na jednotlivých borovicích, teplota a půdní vlhkost byly sledovány čidlem TMS-4 umístěným v půdě uprostřed každé výzkumné plochy. Bylo zjištěno, že ve všech případech přirůstala borovice lesní pouze v závislosti na vodě srážkové, nikoliv podzemní. U jedinců v monokulturách byl pak zaznamenán až dvakrát větší přírůst než v obou druzích smíšení. Prokázali také lepší schopnost dosytit pletiva vodou po jejím vytranspirování v průběhu červencového sucha. V srpnu však byla odezva na stres suchem srovnatelná v monokulturách i ve smíšených porostech. Z naměřených výsledků vyplývá, že mezidruhová konkurence může mít negativní vliv na přírůst a snášení sucha borovice lesní z krátkodobého hlediska. V době stupňujících se extrémních klimatických událostí po celém světě je však třeba tuto tématiku dále zkoumat, aby bylo možné vytvořit optimální podmínky pro růst budoucích lesů.
|
|
| |
|
|
Stanovení spolehlivých identifikačních znaků kvalitních a silně přirůstavých stromů jako základ probírkové metody cílových stromů
Vícha, Tomáš
Tato práce měla za cíl stanovit znaky, podle kterých lze poznat nadprůměrně přírůstavý strom. Práce probíhala na lesním úseku Borky, který je součástí polesí Habrůvky Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny pro buk lesní a smrk ztepilý. V terénu byly zjišťovány u každého stromu jeho celková výška, výška nasazení koruny, výskyt dvojáků a případná výška výskytu, sociální postavení, kvalita koruny a uvolnění. Pomocí logistické regrese bylo zjištěno, které parametry jsou statisticky významné, a byl sestaven model pravděpodobnosti nadprůměrné přirůstavosti. Pro buk je významný jen parametr sociálního postavení a pro smrk parametry tloušťky, délky koruny, vzdálenost koruny od 1,3 m, kvalita koruny a edafická kategorie.
|
|
|
Ekologicko-produkční hodnocení strukturální probírky v dubových a bukových porostech na ŠLP Křtiny
Soukup, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá problematikou strukturální probírky ve středně starých bukových a dubových porostech na ŠLP ML. Křtiny, v rámci projektu nové hospodářské koncepce "Dauerwald les trvale tvořivý na ŠLP Křtiny". Výchovný zásah spočívá ve vyhledávání a uvolnění definovaného počtu cílových stromů (100 až 150 ks/ha). Na lokalitách Soběšice (dubové porosty) a Borky (bukové porosty) byly založeny vždy tři varianty zásahu s různým stupněm uvolnění cílových stromů. Těžební zásah proběhl na jaře roku 2015. Vlastní výzkum byl zaměřen hlavně na zhodnocení dendrometrických charakteristik cílových a ostatních stromů a hodnocení kvality jednotlivých cílových stromů. V další části práce byla analyzována přirozená obnova. U buku ani u dubu nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v přírůstu cílových stromů mezi variantami s různou intenzitou zásahu. U varianty bez zásahu však přírůst zřetelně klesá. Nebyl prokázán vztah mezi vnějšími znaky cílových stromů a jejich přírůstem. Vlastní efekt zásahu bude možné spolehlivěji hodnotit až s delším časovým odstupem.
|
|
|
Potenciál hodnotové produkce habru obecného v porostech ve stadiu převodu na les trvale tvořivý na ŠLP Křtiny (l.ú. Soběšice)
Vincour, Matěj
Hlavním úkolem této diplomové práce bylo zjistit potenciál hodnotové produkce habru obecného (Carpinus betulus L.) v porostech ve stádiu převodu na les trvale tvořivý na ŠLP Křtiny. Na lesním úseku Soběšice byly vyhledány 2 mladé porosty habru obecného (Carpinus betulus L.) založené přirozenou obnovou po holoseči a 1 dospělý porost s obnovou pod porostem. V porostech vzniklých přirozenou obnovou byl proveden výchovný zásah. Byly vyhledány cílové stromy, které se následně uvolňovaly podle varianty zásahu. Celkem bylo vyznačeno 122 cílových jedinců. Před začátkem vegetační doby, v lednu 2018, bylo provedeno měření dendrometrických charakteristik a následně byl proveden těžební zásah. Pro hodnocení kvality těchto stromů pak byla použita Schädelinova klasifikace. Z provedené statistické analýzy se prokázaly statisticky významné rozdíly u tloušťkového přírůstu dle jednotlivých variant. U výškového přírůstu a procenta živé koruny se rozdíly nezjistily. Pro přesnější závěry vlivu odlišného způsobu zásahu lze s jistotou říci, že bude zapotřebí delší časový úsek sledování. V dospělém porostu, kde se objevuje obnova ve spodní etáži, byla provedena pochůzka a při ní celoplošná inventarizace zmlazení. Ta pak byla následně zakreslena do mapy. Součástí pochůzky bylo také vyhledání budoucích potenciálních jedinců habru obecného (Carpinus betulus L.) a jejich kvalitativní zhodnocení.
|
|
|
Růst a postavení třešně ptačí v porostech na LZ Židlochovice
Sklenářová, Monika
Třešeň ptačí patří mezi cenné rychle rostoucí listnáče. Svou přítomností v porostech může zastávat funkci ekologickou i ekonomickou. Aby však mohla těchto funkcí v lesních porostech dosahovat, je nutné provádět umělé vyvětvování a podporovat výchovné dřeviny. Výzkum bakalářské práce proběhl ve třech porostech na LZ Židlochovice. V porostu A byl hodnocen vliv vyvětvení na tloušťkový a výškový přírůst třešně od roku 2016 po dobu tří let. Za danou dobu proběhlo vyvětvení části třešní pouze jednou. V porostu B výzkum započal v roce 2017 a ve stejném roce byla část jedinců vyvětvena. Vliv vyvětvení výškového a tloušťkového přírůstu byl hodnocen po dobu dvou let. V porostu C byl hodnocen vliv polaření na odrůstání třešně od roku 2017 po dobu dvou let. Výsledky prokázaly, že v porostu A a B nemělo vyvětvování negativní vliv na výškový přírůst, v porostu B byl zaznamenán naopak kladný vliv vyvětvení na výškový přírůst. V obou porostech naopak vedlo vyvětvení ke snížení tloušťkového přírůstu. V porostu C byl prokázán pozitivní vliv polaření na odrůstání třešní. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že vyvětvování třešně je důležitý výchovný zásah, ale musí být prováděn zavčas a v pravidelných maximálně dvouletých intervalech.
|
|
|
Stanovení spolehlivých identifikačních znaků kvalitních a silně přirústavých stromů jako základ probírkové metody cílových stromů
Bros, Peter
Cílem diplomové práce bylo stanovit vhodné identifikační znaky, podle kterých je možné rozeznat v porostu silně a kvalitně přirůstavý strom. Práce byla řešena pro stanovení identifikačních znaků pro modřín opadavý (Larix decidua) a borovici lesní (Pinus sylvestris). Práce byla zpracovávána na lesním úseku Borky, který se nachází na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny. Pro každý předem vybraný strom byla zjišťována jeho výška, výška nasazení koruny, výskyt dvojáků, sociální postavení, uvolnění a kvalita koruny. Pomocí logistické regrese bylo zjištěno, které parametry jsou statisticky významné. V programu STATISTICA 12 pro borovici byly zjištěny jako statisticky významné výška stromu a tloušťka v d1,3 a pro modřín pouze tloušťka stromu v d1,3. Ostatní parametry již nebyly shlédany jako statisticky významné.
|
|
|
Postavení a výchova třešně ptačí v porostu ve stavu převodu na les střední (ŠLP Křtiny - polesí Vranov)
Žalek, Mikuláš
Třešeň ptačí je perspektivní dřevinou pro naše lesní hospodářství z důvodů ekologických i ekonomických. K dosažení vyššího ekonomického zhodnocení třešňového dříví, je nutno provést zvláštní pěstební zásah – umělé vyvětvování. Vyvětvováním se myslí odstranění spodních silných větví a tím získání dlouhých kvalitnějších kmenů bez suků. Vyvětvování třešní proběhlo ve dvou různě starých porostech na ŠLP Křtiny. V porostu A byly mladé třešně ptačí jednorázově vyvětveny třemi různými způsoby: ponecháním pouze letošního přírůstu (S), ponecháním posledního přeslenu (P) a kontrola (K), tzn. bez vyvětvování. V porostu B bylo vybráno několik cílových stromů (C), které byly vyvětveny, a několik kontrolních třešní bez vyvětvení (K) pro porovnání přírůstů. Výsledky ukazují, že vyvětvování neovlivňuje výškový přírůst, ale tloušťkový přírůst se s rostoucí intenzitou vyvětvování snižoval. Stejný pokles platí i pro přírůst kruhové základny. Ze získaných údajů vyplývá, že by vyvětvování mělo být provedeno mírně v mladší fázi vývoje třešně, kdy ještě nejsou odstraňované větve příliš silné.
|
host ::
RSS.